Moderní láska a vztahy

Autorka původního veřejného proslovu, uznávaná odbornice na vztahy: Esther Perel
Napsala Petra Slade a Kateřina Srbková

Ještě donedávna neexistovalo něco jako manželská poradna, párová terapie nebo vztahový kouč. V podstatě jste se s mužem dala dohromady a byli jste spolu na celý život, až dokud vás smrt nerozdělila. Pokud vám vztah nevyhovoval, pravděpodobně jste zemřela předčasně.

Dnes je to jinak. Jste spolu dokud nezemře láska. Stabilita páru závisí na pocitu vzájemné lásky, kvalita našich vztahů určuje kvalitu našeho života. Náš vztah k druhému člověku / určitým lidem nám dává našemu životu smysl, pocit naplnění a blahobytu, více než jakýkoliv jiný zážitek nebo zkušenost v životě.

Vztahy v současné době procházejí masivní změnou, učíme se a přizpůsobujeme se za chodu. Naše generace je úplně někde jinde, než generace našich rodičů. Dříve byly vztahy celkem jednoduché, neboť byly diktovány pravidly. Náboženstvím ovlivňovaná společnost měla své pravidla, strukturu, zákazy a odměny.

Společenská pravidla diktovala, jak rodiče mluví se svými dětmi, jak se děti chovají k dospělým, jak muž komunikuje se svou ženou a jak žena neodmlouvá svému muži. Bylo to jasné a dané. Všechna velká rozhodnutí byla stanovená. Kdo vydělává, kdo vstává v noci k dětem, kdo má právo říct si o sex. Dělalo se to tak, jak to dělali rodiče a prarodiče.

Takový systém už v dnešní době nefunguje. Žijeme ve světě možností, voleb a nevídané svobody. Výsledkem toho všeho je to, že si musíme ve vztahu všechno vyjednávat. Na všechno máme nárok. Už není dáno, kdo bude v rodině vydělávat peníze. Teď je otázkou, kdo v rodině získá prioritu budovat si kariéru. Žena nebo muž? Kdo z těch dvou ráno vstane k dětem? Kdo je příště na řadě iniciovat sex? Kdo naplánuje rande? Měl bych randit se ženou nebo s mužem? S kolika partnery můžu randit najednou a mám je informovat o těch druhých? Jsem připravená mít děti? Chci vůbec děti mít? Budu cestovat po světě? Kam pojedu příště na dovolenou? Jsou moje potřeby v tomhle vztahu naplněné? Jsem šťastná? Dostatečně šťastná?

Všechna tahle velká rozhodnutí nás zatěžují. Jak se mám rozhodnout? A proto je dnes komunikace ve vztahu tak důležitá. Musíme mluvit o věcech, o kterých se dříve vůbec mluvit nemuselo. Nevíme jak o nich mluvit, nemáme dostatečnou slovní zásobu a ve většině případů jsme o tom ani sami nepřemýšleli.

K lepšímu pochopení současné situace se vrátíme do minulosti. Po dlouhou dobu jsme jako společenské bytosti žili v kmenech, na vesnicích a v komunitách. Tady nám bylo řečeno co máme dělat, jak se chovat a za dodržování těchto pravidel jsme dostali pocit sounáležitosti a identity, jejíž pokračování nám kmen umožňoval v podobě bezpečného zázemí pro výchovu dětí. Měli jsme pocit jistoty a zároveň velmi málo svobody – a žádný pocit samoty.

Jakmile jsem se přestěhovali do města, najednou jsme získali pocit velké svobody a zároveň jsme se stali osamělými. Proto dnes požadujeme po našich partnerech ochranu před samotou a současně chceme všechno, co kdysi nabízelo tradiční manželství. Chceme rodinný život, přátelství, společnost, finanční zabezpečení, společenský status… a navíc chceme, aby náš partner byl naším nejlepším přítelem, spolehlivým důvěrníkem i vášnivým milencem, a to dlouhodobě! Zcela absurdně požadujeme, aby nám jeden člověk poskytl všechno, co nám kdysi poskytovala celá vesnice.

Tato změna přináší masivní epidemii – pocit osamění. V USA se tato krize považuje za největší zdravotní problém lidstva, větší než obezita.

Nastaly i další velké změny. Dříve bylo manželství ekonomickou záležitostí. Intimita a důvěrnost znamenala sdílení společného života, postarat se o děti, nakrmit dobytek, obdělat pole…

V dnešní době, když mluvíme o intimitě, míníme tím důvěrné sdílení vnitřních pocitů. To, co dnes partnerovi přináším, jsou má přání, pocity, sny, moje úzkosti. A když to s ním sdílím, chci aby mě vnímal, aby mě poslouchal, aby mi porozuměl. Chci kontakt, spojení, chci pocítit, že mu na mně záleží. Chci mnohem víc!

Chci společně s partnerem zvládnout naše různorodé a často protichůdné potřeby. Potřebu společného života, sounáležitosti, ukotvení, bezpečí a předvídatelnosti a zároveň potřebu pocitu dobrodružství, novoty, překvapení, tajuplna.

Nyní se potýkáme u sebe, ve vztahu i v práci s těmito polaritami – stabilitou a změnou, bezpečím a dobrodružstvím. Prosperující vztahy jsou takové, které umí skloubit tyto dvě sady životních potřeb.

Všichni jsme vyrostli s potřebou obojího. Bezpečí a jistoty a zároveň dobrodružství a objevování. Někteří z nás vyšli z dětství s větší potřebou jednoho nebo druhého. Někdo potřebuje více ochrany a bezpečí. Jiní zase potřebují více prostoru a autonomie.
Všimněte si, jak často ve vztahu jeden partner přichází se strachem ze ztráty toho druhého a ten druhý přichází se strachem ze ztráty sama sebe: jeden se strachem z opuštění a druhý se strachem z udušení.

Vyvážit potřebu bezpečí a dobrodružství, sharmonizovat potřebu lásky a touhy, je největší výzvou moderních vztahů. Hledáme člověka, který nám nabídne všechno, co potřebujeme. Toho pravého, spřízněnou duši. V minulosti potřebu celosti, dokonalosti, smyslu života a štěstí nezastávala živá bytost, ale bůh.

V romantických vztazích to všechno chceme od našeho partnera. A hledáme ho v nepřeberném možností profilů na internetových seznamkách. Na vesnici jsme dříve měli možná dvě možnosti. Později o pár víc. Dnes máme stovky možností výběru.

A až tě najdu, už nikdy nebudu hledat nikoho lepšího! Pro tebe, toho pravého, vymažu svůj profil v online seznamce (novodobý důkaz závazku k druhému).

Máme mnoho možností a žádné směrnice, což sebou přináší nejistotu a pochyby. Jak vím, že jsem potkala toho pravého? Co když někde po světě chodí někdo ještě pravější? Samé otázky a žádné odpovědi.

Sex ve vztahu prošel obrovskou sérií změn. S příchodem antikoncepce je sex mnohem více než prostředek k reprodukci a manželskou povinností. Nově si ho můžeme dopřávat s potěšením, bez obav z nechtěného otěhotnění. Chceme sex, co za to stojí. To je obrovská změna a posunuli jsme ji do další úrovně. Dříve přineslo muži jeho vyšší společenské postavení moc – přístup k sexu. Nemajetné ženy si svoje postavení ve společnosti mohly zajistit jedině svojí krásou, mládím a přitažlivostí. Mužská a ženská role byly vymezené a omezené společensky jasně definovanými a prakticky nepřekročitelnými limity, které v dnešní době získávají čím dál větší flexibilitu, obzvlášť co se týče ženské role. Mužská role naproti tomu zůstává ve vakuu, přetrvávání dogmat o mužské roli paradoxně dělá muže zranitelnějšími a limitovanějšími sebevyjádření.

Proto je v současném rozostřování “ženské” a “mužské” role více než kdykoliv jindy nutná komunikace o tom, kdo jsme, jak se k nám kdysi chovali naši rodiče, co od nás očekávali, za co nás trestali a za co nás odměňovali, jaký byl vztah našich rodičů, z jakých poměrů pocházíme, jaké hodnoty jsou pro nás důležité, co čekáme od života, co chceme a co nechceme při výchově našich dětí, zkrátka všechno, co kdysi v kmenech a vesnicích bylo všeobecně známé a nikdo o tom nemusel přemýšlet.

Jaká je vaše schopnost komunikovat s partnerem? Kdy jste naposledy skutečně proaktivně a dlouhodobě zapracovali na vašem vztahu k sobě a k (budoucímu) partnerovi? Třeba ve spolupráci s odborníkem nebo v dlouhodobějším programu cíleném na vztahy? Znáte svoje potřeby a umíte je komunikovat? Pokud vás tenhle článek překvapil nebo zaujal a potřebujete si mnohé ujasnit a nastavit, spojte se se mnou emailem.

Pokud si chcete rovnou domluvit úvodní konzultaci, to můžete tady.

Petra Slade
Certifikovaná koučka a průvodkyně vztahy a živote

P.S. Moji práci můžete odměnit třeba tím, že mi koupíte kávu. To můžete tady >>